Spalničky představují hrozbu hlavně pro děti do 5 let. Jak se této nemoci bránit?

Spalničky představují hrozbu hlavně pro děti do 5 let. Jak se této nemoci bránit?
Shutterstock

Vysoké horečky, suchý kašel, zduřelé uzliny a malé červené skvrny, které pokrývají obličej i celý zbytek těla. To jsou jen některé z charakteristických projevů spalniček, s nimiž se malí pacienti mohou potýkat. Dnes sice proti této vysoce nakažlivé nemoci existuje spolehlivá vakcína, ale lékaři stále považují spalničky za velice nebezpečné, a to hlavně kvůli řadě možných komplikací.

Co jsou spalničky?

Pod názvem spalničky (latinsky morbili, anglicky measles) se ukrývá virové infekční exantémové onemocnění, které je mezi lidmi známé hlavně pro svou vysokou nakažlivost. Průběh nemoci se přitom dělí na dvě samostatné fáze, kdy první mívá charakter horečnatého onemocnění dýchacích cest spolu s kašlem a zánětem spojivek a druhou doprovází charakteristická sytě červená vyrážka.

Výskyt spalniček

Spalničky postihují hlavně předškolní děti (často ve věku do 5 let), které ještě nebyly proti této nemoci očkované. Onemocnět ale mohou i starší děti a výjimkou nejsou ani spalničky u dospělých nebo dospívajících pacientů. Toto onemocnění dále může být nebezpečné pro jedince, u nichž vakcinace nevytvořila dostatek protilátek, a osoby, které z nějakého důvodu očkování odmítají.

Osýpky, jak se spalničky slovensky nazývají, v minulosti patřily mezi poměrně běžné dětské choroby. Vlivem očkování se jejich výskyt výrazně snížil, ale globálně se stále jedná o jednu z nejčastějších příčin úmrtí malých pacientů (zejména v rozvojových státech). Svou roli zde hrají především možné komplikace při sekundárních bakteriálních infekcích.

Z důvodu odmítání účinné vakcíny či nedostatečných očkovacích programů na světě i dnes dochází k rozsáhlým epidemiím spalniček, které mají pro celou řadu lidí fatální následky. Ačkoliv během minulého století lékaři plánovali jejich úplné vymýcení, Evropa se tomuto plánu v posledních letech vzdaluje. Na vině je především:

  • snižující se proočkovanost populace (často kvůli strachu rodičů),
  • vyvanutí imunity u dříve očkovaných osob,
  • neuspokojivá protiepidemická opatření,
  • zvýšené riziko rozvoje spalniček vlivem migrace obyvatelstva.

Spalničky: přenos

Za rozvoj spalniček je zodpovědný Morbillivirus, jehož jediným přirozeným hostitelem bývá člověk. Právě z toho důvodu je teoreticky možné toto nebezpečné onemocnění jednoho dne celosvětově zlikvidovat a zabránit tak dalším epidemiím. Vzhledem k tomu, že jsou spalničky známé svou vysokou nakažlivostí a proočkovanost není dostatečná, je však tento cíl zatím v nedohlednu.

A jak se přenáší spalničky? Nákaza se šíří vzdušnou cestou (kapénkami), tedy ve chvíli, kdy nemocný člověk zakašle, kýchne nebo se vysmrká. Dalším způsobem je pak jakýkoliv kontakt s nosními nebo nosohltanovými sekrety nakažených. Do organismu malých pacientů se virus obvykle dostane skrze dýchací cesty a oční spojivky, odkud se šíří dále do lymfatického systému.

Podle lékařů se při kontaktu s infikovaným člověkem nakazí až 90 % lidí, kteří nemají na spalničky protilátky. Kapénky navíc ve vzduchu vydrží klidně až po dobu několika hodin a ulpívají také na různých površích, kde mohou být infekční zhruba další dvě hodiny. Výjimečně pak může dojít k přenosu spalniček prostřednictvím kontaminovaných předmětů.

Pokud je nastávající matka proti spalničkám imunní, mateřské protilátky získává po porodu také novorozenec. Tato ochrana zhruba po šesti měsících života postupně vymizí. Objevit se samozřejmě mohou i spalničky u kojence s pasivní imunitou, ale jejich průběh bývá většinou mírnější a kratší a po prodělání nemoci děti zůstávají imunní.

Spalničky: inkubační doba

Pokud jde o to, za jak dlouho se u nakažených projeví první příznaky nemoci, inkubační doba spalniček se pohybuje v rozmezí od 7 do 21 dnů. Pro své okolí však malí pacienti mohou být nebezpeční již 5 dnů před výsevem charakteristické vyrážky a typická je pro spalničky nakažlivost ještě 4 další dny od chvíle, kdy se zarudlé pupínky na pokožce objeví.

Jaké mají spalničky příznaky?

Rodiče se většinou nejvíce zajímají o to, jak vypadají spalničky u dětí a podle jakých symptomů toto nebezpečné onemocnění co nejrychleji odhalit. Spalničky mohou nakaženým způsobit celou řadu obtíží. Průběh nemoci se podle nich dá rozdělit na dvě samostatná stádia, přičemž první z nich lékaři označují jako prodromální a druhé jako exantémové (podle typické vyrážky).

Během prvotní fáze, která trvá zhruba 4 dny, se u pacientů objevují nespecifické příznaky spalniček. Jedná se hlavně o horečky, rýmu a zánět spojivek. Děti mívají také pocit, že jsou naprosto vyčerpané a všechno je bolí. Kromě toho rodiče často zaznamenají bílé nebo šedavé fleky v ústní dutině, které jsou známé jako Koplikovy skvrny.

Jakmile se nemoc přesune do dalšího stádia, objeví se charakteristická vyrážka, kterou lékaři označují jako erytematózní makulopapulární exantém. Jedná se sytě červené pupínky a skvrny, které se šíří od hlavy také na zbytek těla. Zpočátku si jich můžete všimnout na ušním boltci a záhlaví, později postupují na obličej a krk a v závěrečné fázi pokrývají také trup a končetiny.

Pokud se vyrážky dotknete v časné fázi jejího výsevu, při stisknutí zbělá, ale později tato reakce již patrná nebývá. Dalším způsobem, jak se projevují spalničky ve druhé fázi onemocnění, jsou pak vysoké horečky (přes 39 °C), které málo reagují na léčbu antipyretiky. Přetrvávají také respirační příznaky včetně suchého dráždivého kašle.

Typické projevy spalniček:

  • vysoké horečky,
  • kašel a rýma,
  • zánět spojivek,
  • nechutenství,
  • slabost a únava,
  • Koplikovy skvrny,
  • bolesti svalů a kloubů,
  • sytě červená vyrážka.

Jak poznat spalničky u miminek, kojenců, batolat nebo starších dětí co nejrychleji? Ať už se choroba nachází v prodromálním stádiu, nebo již překročila do stádia vyrážky, na své okolí bude malý pacient působit velmi unaveně, schváceně a nemocně. Děti, jejichž obličej je posetý vyrážkou, bývají také velmi uplakané a nešťastné. Lékaři mají pro tento vzhled samostatný název, a to „facies morbiliosa“.

Pokud průběh onemocnění není komplikovaný, exantém společně s dalšími projevy spalniček začíná zhruba po šesti dnech ustupovat. Pokožka se ovšem po vymizení vyrážky často ještě nějakou dobu olupuje. Po prodělání spalniček ovšem pacient získává celoživotní imunitu, takže se již znovu nemůže touto nebezpečnou chorobou nakazit.

Možné komplikace

V některých případech mohou mít spalničky mnohem závažnější průběh, než je popsaný výše. Většinou se to stává u dětí do 5 let věku, u pacientů s oslabeným imunitním systémem, u podvyživených jedinců (zejména při nedostatku vitamínu A) či u dětí, které se potýkají s infekcí HIV/AIDS nebo s jiným závažným onemocněním.

Mezi nejčastější komplikace spalniček patří zánět středního ucha (zhruba v 7-9 % případů), dále pak zánět průdušek (bronchitida), primární nebo sekundární zápal plic (pneumonie), zvracení a průjmy, které vedou k dehydrataci. Projevit se ovšem může také postinfekční encefalitida, jejíž rozvoj doprovází bolesti hlavy, teploty, křeče a poruchy vědomí (zde mají spalničky úmrtnost až 10 %).

Komplikace se s mnohem vyšší pravděpodobností objeví v případě, že horečky během jednoho až dvou dnů po výsevu vyrážky neodezní. K úmrtí pak dochází hlavně z důvodu sekundárních bakteriálních infekcí. Nebezpečná je především impetiginizace, což je proces, kdy vyrážkou na kůži pronikne do těla hnisavá bakterie. To pak může vést k otravě krve a ke smrti pacienta.

Především u malých dětí, které prodělaly spalničky ve věku od 6 měsíců zhruba do 2 let, se může projevit také Bogaertova subakutní sklerózující panencefalitida. Jde o fatální degenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které se obvykle rozvine až několik let po prodělání spalniček. Pokud jde o četnost těchto komplikací, vyskytují se zhruba v 1 z 100 000 případů.

Diagnostika

Pokud máte podezření na spalničky a vydáte se s ratolestí do zdravotnické ordinace, lékař obvykle bude schopný poznat spalničky již na základě typických klinických příznaků. Kromě fyzikálního vyšetření se dále provádí laboratorní test na protilátky proti spalničkám. Je ovšem nutné mít na paměti, že u vakcinovaných je sérologický průkaz často obtížný.

Dále je možné provést i detekci RNA viru spalniček prostřednictvím polymerázové řetězové reakce (PCR). Tímto vyšetřením lze přítomnost viru prokázat u více než 80 % nakažených do 3. až 4. dne po výsevu vyrážky. Protože jsou spalničky vysoce nakažlivé, pozitivní nález podléhá hlášení. Lékař by měl proto ihned kontaktovat krajskou hygienickou stanici a řídit se jejím doporučením.

Jak se léčí spalničky?

Léčba spalniček obvykle bývá pouze symptomatická, protože neexistuje žádná specifická antivirová terapie, jejímž prostřednictvím by bylo možné toto onemocnění potlačit. V rámci zmírňování příznaků by měli pacienti dodržovat klidový režim, odpočívat na lůžku a konzumovat dostatečné množství tekutin. Někdy se podávají antipyretika pro zmírnění horečky, ale ta nemusí být vždy účinná.

Antibiotika proti spalničkám se nasazují pouze v případě, že se u pacienta rozvine bakteriální infekce a horečky přetrvávají déle než dva dny po výsevu charakteristické rudé vyrážky. Jestliže se pacient cítí dobře a nehrozí u něj rozvoj žádných závažnějších zdravotních komplikací, může během zotavování zůstat v domácí izolaci. Jindy je však nutná hospitalizace.

Stejně jako v případě pacientů v domácí péči je také u hospitalizovaných osob nutné dodržovat izolaci, a to až do 4. dne po výsevu exantému, aby se zabránilo dalšímu přenosu onemocnění. Důležité je přitom sledovat, zda se u nich nerozvíjí také některé z výše popsaných zdravotních komplikací. Většina pacientů se ovšem během několika týdnů zcela vyléčí bez trvalých následků.

Preventivní opatření

Jedinou účinnou prevencí je dnes očkování na spalničky, které po celém světě výrazně snížilo výskyt tohoto onemocnění. Před zavedením očkování spalničky v epidemiích propukaly pravidelně zhruba každých 2-5 let, přičemž tato nemoc byla na evropském území považována za endemickou. Dnes to již v mnoha zemích neplatí.

Od 60. let 20. století existuje na spalničky očkování, které je v České republice povinné pro všechny již od roku 1969. Nejprve se používala pouze jednorázová vakcína (monovakcína na spalničky), ale později byla tato látka nahrazena účinnějším dvoudávkovým schématem. V současné době se používá MMR vakcína, což je očkování, které chrání proti třem virům (spalničky, zarděnky, příušnice), nebo MMRV vakcína, která navíc funguje proti planým neštovicím.

Spoustu lidí zajímá hlavně to, kdy se očkování (zarděnky, spalničky, příušnice) provádí. První dávka se malým dětem podává obvykle ve věku od 13 do 18 měsíců. Přeočkování proti spalničkám, které posiluje vzniklou imunitu, pak probíhá mezi 5. a 6. rokem života. Kromě toho však můžete podstoupit očkování na spalničky v dospělosti a doporučuje se také cestovatelům, kteří se chystají na místo, kde se toto onemocnění běžně vyskytuje.

Ačkoliv je vakcína proti spalničkám účinná minimálně z 95 %, aby byly všichni lidé před tímto onemocněním chránění, je nutné zajistit kolektivní imunitu alespoň 95% proočkovaností populace. Většina závažných případů spalniček sice připadá na rozvojové země, ale také v Evropě během posledních let lékaři zaznamenali řadu úmrtí v důsledku této choroby.

Spalničky v těhotenství

Pokud patříte mezi nastávající maminky, jistě vás zajímá, zda mohou spalničky v těhotenství nějakým způsobem ohrozit vaše miminko. Mezi lidmi je dobře známé, že onemocnění zarděnkami u těhotné ženy výrazně zvyšuje riziko vývojových vad plodu. Také v případě spalniček existuje celá řada zdravotních komplikací, které není radno podceňovat. Sem patří například zvýšené riziko:

  • potratu,
  • předčasného porodu,
  • porodu mrtvého dítěte,
  • nízké porodní hmotnosti,
  • vrozených spalniček.

K rozvoji závažných zdravotních komplikací, jako je pneumonie, samozřejmě častěji dochází u těhotných žen, které nemají dostatečné množství protilátek. Pokud se tedy chystáte otěhotnět, je dobré ověřit si u svého lékaře, jaká je vaše imunita proti spalničkám. S pokusy o početí byste pak měly počkat zhruba 4 týdny po očkování.

Jestliže nastávající matka přijde do kontaktu s osobou nakaženou spalničkami, je nutné zkontrolovat hodnoty jejích protilátek. Do šesti dnů od chvíle, kdy se těhotná žena setkala s nemocným člověkem, může dostat nitrožilní imunoglobulin s obsahem protilátek. Ve výjimečných případech se pak provádí očkování MMR vakcínou.

Pokud se těhotné ženy nechají očkovat ve chvíli, kdy ještě o své graviditě nemají tušení, nemělo by to mít na plod negativní vliv. Nežádoucí reakce na očkování v tomto případě navíc bývají mnohem lehčí než možné komplikace, které by se mohly rozvinout v důsledku onemocnění spalničkami. Čerstvé maminky bez prokazatelné imunity by měly být MMR vakcínou očkovány hned po porodu.

Spalničky v ČR

Před zahájením povinné vakcinace bylo na našem území každoročně hlášeno zhruba 50 000 nových případů spalniček. Díky očkování se však výskyt tohoto nebezpečného onemocnění výrazně snížil. Po roce 1982 zde došlo k přerušení přirozeného procesu šíření spalniček a poté se již objevovaly spíše ojedinělé případy nákazy.

V letech 2000-2013 bylo na území České republiky ročně hlášeno zhruba 30 případů spalniček, a to především u dospělých nebo dospívajících pacientů, kteří nebyli vůbec očkovaní, nebo u nich vakcinace proběhla pouze jednou dávkou. Později však celková proočkovanost klesla a vzhledem ke stoupajícímu počtu případů Světová zdravotnická organizace vyřadila Českou republiku ze seznamu zemí, kde byly spalničky vymýceny.

V roce 2014 například proběhla epidemie spalniček v Ústeckém kraji, v roce 2017 pak v Moravskoslezském kraji a v roce 2018 především na území hlavního města Prahy. Zatímco v roce 2018 přibylo 203 nemocných, v roce 2019 se celkový počet případů v České republice vyšplhal až na číslo 590, přičemž u 58 pacientů šlo o nákazu importovanou ze zahraničí.

Zdroje: szu.cz, vakciny.net, nzip.cz, ockovacicentrum.cz

avatar